Velikonoce čtyřikrát jinak
Úvodní stránka Blog Velikonoce čtyřikrát jinak

Velikonoce čtyřikrát jinak

Během rozkvétajících jarních měsíců probíhají jedny z nejoblíbenějších svátků velké části světa – Velikonoce. Víte, jak se tento svátek jara slaví v různých evropských státech?

Tradice s pohanskými kořeny

Přicházející jaro se každoročně nese v duchu oslav velikonočních svátků. Věřící je pokládají za nejdůležitější svátek v roce, ostatní je vnímají jako svátky spojené s tradičními zvyky.

Velikonoce se vždy proplétaly se starými obyčeji pohanských národů, které oslavovaly příchod jara. Proto každá země, národ a kultura využívá svůj vlastní osobitý způsob slavení těchto svátků.

Hody hody doprovody…

… tak začíná známá říkanka, kterou si v České republice koledníci vyslouží dobrotu a možná i nějaký panák k tomu. Ve městech se velikonoční veselí už tolik neudržuje, ale na vesnicích, hlavně v některých regionech, jsou tyto folklórní tradice stále živé.

Velikonoce se váží ke svatému týdnu, kdy každý z dnů je charakterizován různými zvyky nebo pověrami a má svoje pojmenování – Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí.

U nás se Velikonoce slaví hlavně v neděli a v pondělí. Neděle je předobrazem veselí a radosti nad zmrtvýchvstáním Ježíše. Konají se bohoslužby v kostelech a světí se velikonoční pokrmy, především beránek a mazanec.

Velikonoční pondělí je den plný veselí a zábavy, kdy chlapci vyrazí s vlastnoručně upletenou pomlázkou vyšlehat dívky, aby si po celý rok udržely zdraví, a jsou odměněni kraslicemi, čokoládovými dobrotami a barevnou pentlí. Samozřejmě co kraj, to jiný mrav. Ale právě kraslice, pomlázka a beránek jsou symbolem českých Velikonoc.

Palačinkové slavnosti ve Velké Británii

Ve Velké Británii přicházejí Velikonoce s tzv. Pancake Day (Palačinkový den), kdy se konají palačinkové závody – každý účastník běží s pánvičkou a palačinku musí pravidelně obracet.

Oproti Česku tady není malování vajíček příliš rozšířené, stejně tak chození po domácnostech nebo pečení beránka. Ten je obměněn velikonočním zajíčkem, který se objeví o Velikonoční neděli. Schovává vajíčka buď v domě, nebo na zahradě, a děti je následně pomocí nápověd hledají.

Angličané tradičně pořádají závod žlutých gumových kačenek, které známe z dětství. Účastník si zakoupí jednu kačenku s číslem, následně se hodí do vody a ta, která doplave první, zvítězí. Vybrané peníze putují na charitu.

V některých částech země přetrval zvyk, že žena přiváže muže k židli a následně vyžaduje výkupné formou peněz. Druhý den se role otočí a muž vyžaduje jako výkupné polibek.

Za Velikonocemi do země tulipánů

V Nizozemsku začíná před půstem karneval. V každém městě je pak zvolen princ karnevalu, který dostane klíče od města. Lidé zdobí tzv. Paastakken (velikonoční větvičky), na které věší cukroví, dřevěná kuřátka a jiné velikonoční ozdoby.

Na Velikonoční pondělí probíhají hry s vajíčky. Děti se snaží najít vajíčka schovaná na zahradě (stejně jako v Anglii) a ti starší pak s dětmi hrají různé hry.

S oslavami jara je významně spojený svátek květinové korzo typický alegorickými vozy. Oslavy se každoročně konají v největším rozkvetlém evropském parku Keukenhof.

Karnevalové radovánky v Itálii

Italskou tradicí je karneval, který započne už začátkem ledna a trvá až do Popeleční středy. Ulice se zaplní pestrými průvody, lidmi v nádherných maskách, tancem a hudbou. Nejzábavnější slavnosti se pak konají v posledních třech dnech.

Hlavním slavnostním dnem je v Itálii Velikonoční neděle (Pasqua). Lidé chodí na mši, dokonce i ti, co ji běžně nenavštěvují, a poté následuje hostina v rodinném kruhu. Na Velikonoční pondělí Italové většinou chodí do přírody a pořádají pikniky.

Kromě beránka je symbolem italských Velikonoc i holubice – bábovka posypaná mandlemi a plněná kandovaným ovocem.

 

Věděli jste, že...?

  • zhruba 70 % velikonočních sladkostí je vyrobeno z čokolády
  • 65 % lidí začne jíst čokoládového zajíce od uší, 5 % od nohou a 4 % od ocasu.
  • vajíčko je považováno za symbol plodnosti a jara – mělo přinášet nový život a znovuzrození
  • myšlenka velikonočního zajíčka, který naděluje pomlázku, vznikla v Německu už ve středověku
  • v roce 1680 byl poprvé vytvořen příběh o velikonočním zajíčkovi schovávajícím vajíčka po zahradě
  • švédské děti se převlékají za čarodějnice a chodí od domu k domu, kde vyměňují svoje kresby za sladkosti
  • ve francouzském městě Haux se na Velikonoční pondělí vyrábí na náměstí obrovská omeleta pro 1000 lidí ze 4500 vajíček – město si tím připomíná událost, kdy tady Napoleonovi tak zachutnala vajíčka, že objednal omeletu pro celou svoji armádu
  • můžete si nechat zaslat dopis z Kraslic - „velikonočního města“

Jsme tu pro vás

Toužíte poznat Velikonoce jinak? Vydejte se s námi každoročně oslavit svátky jara do Anglie, Nizozemska a Francie nebo se nechte inspirovat dalšími poznávacími zájezdy z naší nabídky, která je velmi pestrá.