Úvodní stránka Blog Jaké jsou velikonoční zvyky a tradice v Evropě?

Jaké jsou velikonoční zvyky a tradice v Evropě?

Každé jaro se příroda probouzí po zimním spánku, květiny oblékají zářivé barvy a lidé oslavují nejvýznamnější křesťanský svátek – Velikonoce. Ukážeme vám, kdy se Velikonoce slaví a jaké tradice lidé u nás i v Evropě dodržují.

Právě velikonoční svátky jsou často obdobím jarních dovolených a výletů. Vzhledem k současné situaci, kdy není možné poznat velikonoční tradice evropských zemí na vlastní oči, bychom vám je rádi přiblížili alespoň psanou formou. Užijte si proto malý velikonoční výlet Evropou v podobě článku.

Na kdy si připravit pomlázku a vajíčka?

Asi každý člověk ví, že datum, kdy se Velikonoce slaví, je pohyblivé. Málokdo už ale zná způsob, jak jej vypočítat.

Tradičně je největším dnem oslav Velikonoční neděle neboli slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Ta připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Existuje 35 dní, na které může tento svátek připadnout a velikonoční svátky se tak v jednotlivých letech mohou slavit o více než měsíc jindy.

Rozpětí, ve kterých se můžeme Velikonoční neděle dočkat je od 22. března, tedy druhého jarního dne, až do 25. dubna. V poslední možný den se pak Velikonoční neděle slaví v případě, že první jarní úplněk nastal až poslední možný, tedy 28. den po začátku jara, a to navíc v neděli. V takovém případě je nutné počkat ještě týden na první „poúplňkovou“ neděli, která tedy nastane až 35. den po začátku jara.

Data dalších významných velikonočních dní, jako například Velikonoční pondělí, se poté už určují podle nedělního data.

Hody hody doprovody…

... to jsou úvodní slova tradiční velikonoční říkanky, kterou si čeští koledníci v domácnostech vyslouží malované vajíčko, něco dobrého na zub a ti starší pak často také něco na zapití. Za odměnu svou koledou a mrskáním pomlázkou přinesou koledníci děvčatům zdraví, jarní svěžest a sílu vrbového proutí, ze kterého je pomlázka upletená.

Zatímco tradice Velikonočního pondělí s pomlázkou se, obzvláště na českých vesnicích, dodnes udržuje mezi velkou částí obyvatel. Další část velikonočních oslav, takzvaný svatý týden, prožívají hlavně křesťané. Velikonoce pro ně znamenají radost nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, které oslavují bohoslužbami, půstem a tradičními pokrmy, mezi které patří především velikonoční beránek.

Právě beránek spolu s pomlázkou a kraslicemi jsou symboly tradičních českých Velikonoc.

Palačinky namísto vajíček

Jiný kraj, jiný mrav. Velikonoční tradice a zvyky se od sebe liší i na různých místech České republiky. Ještě s většími rozdíly se ale setkáme, pokud se podíváme, jak se obvykle Velikonoce slaví po celé Evropě.

Pro Brity tyto svátky začínají Palačinkovým dnem, kdy se konají oblíbené palačinkové závody. Jejich účastníci závodí v běhu s pánvičkou, na kterou musejí palačinku ve spěchu také pravidelně obracet. Dalším soutěživým velikonočním zvykem bývá v Británii závod gumových kačenek. Britové je pouští po vodě a sázejí na vítěze. Vybrané peníze pak tradičně věnují charitě.

Vajíčko dětem o Velikonocích ve Velké Británii nezajistí koleda, ale jejich šikovnost. Britové totiž rádi vajíčka schovávají a děti, které si na nich chtějí pochutnat, musí vyřešit hádanku a chutný poklad objevit.

Velikonoce v zemi rozkvetlých tulipánů

V Holandsku si tradiční velikonoční oslavy všichni užívají. Tamním symbolem těchto svátků jsou totiž květinová korza se zdobenými alegorickými vozy. Nejznámější z průvodů se tradičně koná v parku Keukenhof, kterému se právem přezdívá Zahrada Evropy. Podobně jako ve Velké Británii se pak děti na Velikonoční pondělí vydávají na hon za schovanými vajíčky.

Velikonocům v Holandsku tradičně předchází rozverné období karnevalů, ve kterém si lidé ve městech každoročně volí svého karnevalového prince. Ten po dobu oslav získá klíč od města. Ta jsou o Velikonocích ozdobena takzvanými Paastakken, to jsou tradiční větvičky ověšené cukrovím či dřevěnými ozdobami.

V Itálii jsou pyšní na své karnevaly

Italové se tradičně na Velikonoce připravují už od začátku ledna. Obvykle chystají a pořádají karnevalové průvody, které jsou svou krásou známé po celém světě. Až do popeleční středy se ulicemi tamních měst procházejí barevné maskované průvody, ve kterých pestrobarevně odění lidé tančí a oslavují v doprovodu hudby.

Na Velikonoce pak, jak je zvykem, všudypřítomný maškarní rej utichne. Lidé hojně navštěvují mše v kostelech. Dokonce i ti, kteří svatostánky jindy v roce nenavštěvují. Italové se také tradičně scházejí se svými rodinami a pořádají společné hostiny nebo také pikniky v přírodě.

Kromě beránka symbolizuje Velikonoce v Itálii také holubice, kterou na stole představuje pokrm podobný bábovce plněný kandovaným ovocem.

Několik velikonočních zajímavostí na konec

  • Myšlenka velikonočního zajíce nadělujícího pomlázku vznikla už ve středověkém Německu.
  • Ve Švédsku se děti převlékají za čarodějnice a sladkosti získávají výměnou za své obrázky.
  • Ve francouzském městě Haux lidé pečou obří omeletu pro 1000 lidí. Připomínají si tak císaře Napoleona, kterému zde vajíčka natolik zachutnala, že městu poručil udělat omelety pro všechny své vojáky.
  • V České republice si můžete nechat na Velikonoce zaslat dopis z Velikonočního města. Víte, které město to je? Samozřejmě Kraslice v Karlovarském kraji.

Dozvěděli jste se o velikonočních svátcích něco, co jste netušili? Věříme, že ano. Přejeme vám pohodový zbytek dne.

Kontakt

METAL - FRUT, spol. s r.o.
Nádražní 674
664 42 Modřice

katalog

Tištěný katalog zájezdů
zasíláme zdarma na vaši adresu

Stačí zadat adresu a katalog je na cestě k vám

Chci zaslat katalog zdarma