Úvodní stránka Blog Co se hodí vědět před cestou do Francie?

Co se hodí vědět před cestou do Francie?

Francie má nepředstavitelnou kulturní, uměleckou, historickou, kulinářskou i přírodní hodnotu. Podobně jako sklenka dobře vychlazeného šampaňského ani Francie skoro nikdy nezklame, ať už je váš vkus jakýkoliv.

Motto: Liberté, Égalité, Fraternité                        (francouzsky volnost, rovnost, bratrství)

Vítejte ve Francii, zemi, kde si přijdou na chuť příznivci elegantní módy, dobrého vína, lahodných sýrů, krásných žen i mužů. Oblast Francie byla osídlena již před 4500 lety. Už od té doby byla jednou z nejvýznamnějších oblastí tehdejšího světa. Jak to mu bylo v minulosti, zůstalo i dnes.

Stručné dějiny

Dějiny Francie jsou rozmanité i zajímavé, Francie dominovala na kolbišti evropských dějin v minulých staletích.

Ve starověku byl významným kmenem na území Francie kmen Keltů. Římané nazývali Kelty Galy. Protože nevybudovali jednotný státní systém, stali se pro rozpínající se Římany snadnou kořistí. Území Galie dobýval jeden z největších – Gaius Julius Caesar. Od 3. stol. n. l. začaly na území Galie pronikat germánské kmeny, Burgundové, Vizigóti, a zejména Frankové. Byl to právě franský král Chlodvík, kdo po pádu Západořímské říše ovládl Galii, a dal tak základ Franské říši. Vliv Franků v této oblasti byl natolik silný, že název jejich kmene se přenesl i do jména země, jež se od té doby nazývá Francie.

Po dynastii Merovejců nastupuje dynastie Karlovců, která rozšiřuje význam i území říše pod vládou Karla Velikého. Od této doby byla Francie světovou velmocí. Nic na tom nezměnily ani věčné války s Anglií či občanské války mezi katolíky a protestanty. Za vlády Bourbonů dochází k upevnění panovnické absolutistické moci. Situace se za Ludvíka XVI. stává neudržitelnou a v roce 1789 vypukla Velká francouzská revoluce.

Francouzská revoluce vynesla do čela státu Napoleona Bonaparta, který se snažil o hegemonii Francie v Evropě, až se ta proti němu celá spojí. Po Vídeňském kongresu je ve Francii znovuobnovena monarchie s Bourbony. Ale i 19. století je velmi neklidné. Napoleon III. se stává po další revoluci prvním prezidentem a pak i prvním monarchou. Po jeho pádu je ve Francii ustanovena republika.

Základní údaje o Francouzské republice

Svojí rozlohou 547 030 km2 je největším státem mezi Atlantským oceánem, Rýnem a Středozemním mořem a druhým největším státem v celé Evropě. Je  zakládajícím členem   Evropské unie a Spojených národů. Do roku 2002 se zde platilo francouzským frankem, poté jej nahradilo Euro.

Oficiální název: Francouzská republika (République francaise)

Státní zřízení: parlamentní demokracie

Rozloha: 547 030  km2

Počet obyvatel: 65 287 861  (rok 2013)

Nejvyšší hora: Mont Blanc  (4 807 m)

Nejdelší řeka: Loira  (1 025 km)

Hlavní město: Paříž  (12 mil. obyvatel)

Náboženství:  katolíci 80 %, muslimové 5 %

Podíl na celkovém počtu obyvatel EU:  12,9% ( 2013)

Administrativně je Francie uspořádaná na regiony a departementy. Regionů má 22 a k tomu ještě 4 zámořské. Mezi nejznámější patří například Ile de France s hlavním městem Paříží, Alsasko, Burgundsko, Provence či válečně slavná Normandie. Regiony Francie se následně dělí na departmenty, kterých má 100.

Paříž – město kultury, krásy, romantiky, zábavy, historie a samozřejmě módy

Paříž je nejslavnější filmová hvězda.Už nikdo nespočítá v kolika filmech zazářila.Vystřídala řadu slavných milenců, její pověst během dlouhé historie už párkrát utrpěla a jako každá správná primadona se ze všech sil snaží udržet své soukromí. Vše začalo s příchodem keltského kmene Parisiů, kteří sem přišly v polovině třetího století př. n. l. 

Předchůdcem dnešní Paříže byla Lutécie - město, které snad existovalo ještě před příchodem Keltů. Římany byla Lutécie dobyta v roce 52 př. n. l. Ve 4.století se již setkáváme s názvem města Paříž.

Nicméně Paříž je dnes tam, kde je, jen díky opravdovým hvězdným kvalitám. Dokonce i ráno, ještě nenalíčená a ospalá při východu slunce vypadá báječně.

V Paříži najdete snad vše, co hledáte a po čem toužíte od luxusních butiků přes romantická místa, výtečné restaurace, malebné hospůdky tzv. brasserie po známé historické stavby, proslulé pařížské bulváry a uličky.

Paříž, jako každé jiné město, žije svým denním životem. Pařížané nikdy nevstávají příliš brzo. Pracuje se od osmi či devíti. Jízda autem v Paříži je opravdovým dobrodružstvím. Množství aut zaplavuje ulice natolik, že v kteroukoliv denní či noční hodinu jsou na některá místa tak ucpaná, že se doprava nemůže hnout ani v jednom směru. 

Z oficiálních čísel vyplývá, že Paříž má čtyřnásobně větší hustotu zalidnění než jiná velká evropská města. To znamená, že v Paříži je krásně, ale těsno!! Vše je opticky zastavěno, zaplněno a jediný logický volný prostor, jsou zahrady a parky. „Pařížské těsno“ pocítí většina turistů i v metru, jehož vagóny a celý komplex vestibulů a chodeb není nadimenzován, jako například podzemní dráhy v mnohých jiných metropolích.

Co  nevynechat při návštěvě  francouzské metropole

Eiffelova věž - jeden za symbolů města. Toto 324 metrů vysoké architektonické dílo je nejen symbolem francouzské metropole, ale i technického pokroku moderní éry. Od počátku, co byla Eiffelova věž postavena, ji provázely jak nadšené, tak nenávistné reakce. Hlavní odpor probíhal právě v počátcích její existence, jelikož věž „kazila“ panorama historického města.

Nad plochou pařížskou rovinou ční kopeček Montmartre. Dříve tu dominovaly větrné mlýny. Zachoval se jen jediný - Moulin de la Galette. Červený mlýn, Moulin Rouge na place Blanche se probouzí až po setmění, kdy se dají do pohybu jeho křídla. Básníci a malíři žili nahoře, v té vesničce, která hledala samostatnost již od středověku. Říká se, že kdo na schodišti u Montmartru vypije trochu lahodného vína, určitě se do Paříže vrátí! Bělostný chrám Sacre Coeur postavený ve ve stylu románsko-byzatském se měl stát poutním místem, které by odčinilo události pařížské Komuny.

Nejznámějším flirtovacím místem pro zamilované je Ponts des Arts. Most přes Seinu pro pěší u východního křídla Louvru. Pro páry hledající romantický výhled na Paříž je to ideální místo. Navíc tam nejezdí auta,t akže nehrozí, že vás něco přejede. Výhled z prostředku mostu na všechny je prostě dokonalý. Na východ se tyčí Notre-Dame, Pont Neuf/Nový most/ a smuteční vrby na trojúhelníkovém náměstí,kde se král Jindřich IV. scházel se svými milenkami. Na jihu je Institut de France se svou kopulí. Na sever se táhne fasáda Louvru.

Latinská čtvrť, místo, jehož intelektuální tradice sahá daleko do středověku. Jejím centrem a srdcem je Sorbonna, založená ve 13.století a nesoucí jméno královského kaplana Roberta de Sorbonna. V blízké oáze zeleně si může odpočinout každý. Lucemburská zahrada je dnes oblíbeným místem procházek Pařížanů. Posezení na kamenných lavičkách nebo na kovových židličkách u malého jezírka, bazénu, kde si děti pouštějí plachetnice. Tady se setkal student Marius s Jeanem Valjeanem a krásnou Cosettou, tady se zamiloval… Zahradě vévodí Lucemburský palác, dnešní sídlo francouzského senátu. Byl postaven na začátku 17.století pro Marii Medicejskou.

Pojděte se po pařížských bulvárech a vydejte se do pařížských „passages“ či „galleries“ – poznáte opravdovou Paříž s koncentrací historie, šarmu a francouzského gurmánství. Kryté pasáže se začaly budovat jako řešení vytvoření míst chráněných od nepříznivého počasí měst. Byly ideálním prostorem na procházky. A zároveň jsou jakousi přirozenou a pro turistu nečekanou praktickou zkratkou při toulkách po městě. Projdete-li úzkou pasáží najednou se vynoříte na jiné ulici, v jiné čtvrti. Většina pasáží pochází přibližně z roku 1830.

Po celodenním trmácení památkami Paříže si můžete zajít do vzácné společnosti herců, sportovců, kteří si na terase v Monte Carlu připíjí šampaňským do Musée Grévin. Stojí to rozhodně za to. Voskové figuríny jsou tak dokonalé, že ošálí i kritické oko připravené na podfuk a klam. Pařížské Musée Grévin patří k nejznámějším stejně jako londýnské muzeum Madame Tussaud.

Provence to je prosluněný kraj rozsáhlých vinic,království četných olivových sadů, teplomilných rostlin, bylin a koření

Provence je krajina pestrých barev - modrá barva nebe, okrově žlutá barva kamene, zelená barva vegetace, fialová barva levandule. Nebylo by však provensálského světla, kdyby nebylo mistrálu, jenž patří neodmyslitelně k Provence. Tento jedinečný kraj poznáte i poslepu - má svou charakteristickou vůni, které se žádná jiná nepodobá. Krajina všudypřítomných cikád, jejichž cvrkot vás provází na každém kroku.

Paul Cézanne,Vincent van Gogh a Paul Gauguin - generace umělců vzešlých ze zkušeností impresionismu dala až v 19.století původně chudé krajině zcela jiný, skutečně již „krajinářský“ rozměr. Paul Cézanne zemřel tak, jak si přál: se štětcem v ruce pod pověstnou vápencovou horou Sainte-Victoire, jež mu učarovala. Své dětství i studia prožil ve městě  Aix-en-Provence.

Arles - vešlo do obecného povědomí především v souvislosti s pobytem dvou protagonistů moderní malby. Byli jimi Vincent van Gogh a Paul Gauguin. Atmosféra v kavárnách se ani dnes příliš neliší od té, kterou van Gong zachytil na svých obrazech. Několik významných antických památek nabízí  města Nimes a Avignon,kde můžete obdivovat nejen z písničky známý most (Avignon, tam je shon, tam na mostě všichni tančí…), ale také papežský palác. Avignon není pouze městem Papežského paláce, hradeb a mostu. Avignon je každoročně dějištěm známého Divadelního festivalu pořádaného každoročně od roku 1947.

Jeden z nejkrásnějších divů světa z dob starého Říma je akvadukt přes řeku Gardon. Jeho nejzajímavější částí je most Pont du Gard. Když před ním stojíte, uvědomujete si,že je to dílo civilní inženýrské techniky a přesto nádherně kombinuje funkčnost s elegancí.

Říká se o něm, že je snad největší v Evropě - zázrak přírody Grand Canon du Verdon bere dech, vyvolává závrať a hlavně nechává člověka oněmět nad silami přírody. Národní přírodní rezervace Camargue je krajinou bažin, kanálů, ostrovů, rákosových polí… Bílý camargský kůň a černý divoký býk  jsou odpradávna skutečnými vládci této krajiny. U východní hranice historického provensálského hrabství leží v kopcích pár kilometrů od pobřeží Středozemního moře město Grasse. Všechno odstartovala móda navoněných rukaviček, pro než se nadchla Kateřina Medicejská, manželka francouzského krále Jindřicha II. Období francouzského absolutismu, jež začalo s Ludvíkem XIV., znamenalo  pro voňavkáře zlatý důl. Parfémy se staly základním prostředkem hygieny urozeného panstva a z Grasse pupek světového voňavkářství.

S čím je třeba počítat při návštěvě  Francie

Jedním z největších společenských prohřešků ve Francii je spěch u jídla. Jenom pro zajímavost uveďme, že takový společenský oběd může trvat i několik hodin. Ve Francii totiž není slušné jíst rychle. V průměru jsou Francouzi zvyklí obědvat 1-2 hodiny. Nedivte se, když narazíte na podnik, který má židle vytočené směrem do ulice. Pozorování kolemjdoucích totiž patří k častým kratochvílím místních.

Pro většinu z nás není běžné, aby vám třeba při obědě u malých stolečků zcela cizí člověk „od vedle“ narušoval pomyslnou 50 cm intimní vzdálenost. Na druhé straně, jste-li v Paříži se svým milovaným protějškem, dá se těsnost – nejen hotelových pokojů – snášet velmi dobře :-)

Nemůžete jen tak zajít do kavárny a dojít si na toaletu. Jsou pouze pro hosty. Prostě si na baru objednejte kafe, počkejte, až vám ho připraví. A pak si dojděte tam, kam potřebujete. 

Mluvte francouzsky, i kdyby jen dvě slůvka to byla, angličtina dveře neotevírá. Zkuste vyslovit slůvka, na která si vzpomenete ze školních lavic: Bonjour, Bonne journée/ soirée, s il vous plait, aprés-vous, permettez-moi… Budou na vás mnohem usměvavější a vřelejší.

Čekejte menší hotelový pokoj a horší komfort, než jste četli a viděli na internetu!

A  jaký  je vlastně takový  Francouz?

Odpověď je úplně jednoduchá. Ve velké většině  jsou příjemní, veselí,mají smysl pro legraci. Dokáží se upravit a udržovat tak, aby přitahovali pozornost. Jsou hrdí na svou zemi ,gastronomii, životní styl a módu. O Francouzkách se říká, že jsou krásné. Pozor! Spíše mají v sobě určitou přitažlivost a šarm. 

Francouzské ženy mají odvahu nosit svůj styl a přitom držet krok s módními trendy, věří ve svou roli krasavic a svět jim uvěřil. Už v roce 1910 se pokusila tenkrát neznámá Coco Chanel o zázrak: nahradit přepych a výstřednost jednoduchostí a vkusem. Prosadila do módy žen krátké vlasy, kalhoty a svetry. Byla to právě ona, která zvolala: "Není elegance bez parfému!" Samozřejmě tím myslela Chanel číslo 5.  A dnes? V pařížských modelových domech haute couture se rodí móda světově proslulých značek jako Dior, Lancome, Cardin, Saint-Laurent...

Na druhé straně jak muži, tak ženy mají řadu zlozvyků. Zásadně nerespektují příkazy a zákazy. Kouří při chůzi po ulicích, popel klepou prostě na zem, co nepotřebují odhodí na zem. Přes všechny společné znaky je ale přece jen každý jiný.

Doprava autem po Francii

Ve Francii je většina dálnic zpoplatněna. Výjimku tvoří části dálnic  A 20, A 25, A 75, A 84 a další. Na zbylých úsecích je vybíráno mýtné cca 7 € za 100 km. Na začátku placeného úseku obdržíte z automatu lístek, který při na další mýtnici (péage) či na výjezdu z dálnice zaplatíte hotově nebo kreditní kartou Visa nebo MasterCard. Pozor na vjetí do bran, které jsou označeny "t", jedná se o abonentní systém, který se jmenuje Liber-t.

Ve městě je maximální povolená rychlost 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 110 km/h a na dálnici pak 130km/h. Rychlostní limity jsou tedy stejné jako v České republice. Pro řidiče, kteří mají řidičské oprávnění kratší dobu než 2 roky, jsou povolené rychlosti mimo obec o 20 km/h nižší. Většina řidičů maximální rychlost dodržuje. Měřený úsek komunikace je vždy označen značkou. Směrové cedule na dálnice jsou modré, ostatní silnice zelené a bílé. Dálnice se označují písmenem A a číslem dálnice.

Pro případ nouze jsou podél dálnic každé 2 km oranžové nouzové telefony. Poplatky za pomoc jsou pevně stanovené vládou.

O provozu a situaci na dálnici informuje hustá síť elektronických informačních tabulí.

Sortie: výjezd/exit

Centre Ville: centrum

Toutes Directions: Ostatní směry/tranzit

Déviation: objížďka

Péage: výběr mýta

Ralentir: zpomalit

Gratuit : zdarma (parkoviště, toalety apod.)

Francouzské pochoutky

Francouzská kuchyně nabízí takové lahůdky, že se při pouhém pomyšlení na ně srdce směje a jazyk olizuje. Francouzské restaurace nabízí jen samé dobroty. Nevěříte?

Specifický charakter má jižní, tzv. provensálská oblast. Slavná je například bouillabaise - (čti bujabes), což je výtečná směs v bílém vínu vařených ryb se šafránem, česnekem, olivovým olejem, párkem, cibulí a pepřem. Tato polévka prý vznikla tak, že rybáři, kteří se vraceli po ránu z lovu, si dali stranou kousek každého druhu mořského živočicha, kterého ulovili. Když všechno prodali, uvařila jim doma manželka silnou polévku.

Ratatouille - (čti ratatuj) provensálská specialita, dušená zelenina s provensálskými bylinkami. Skládá se převážně z rajčat, paprik, lilku, cibule,cukety a koření.

Coq au vin - kohout na víně - dušený kohout (kuře) ve víně, houbách, česneku, bylinkách. Další přísady se liší podle jednotlivých regionů. Podobná jídla jsou i z králíka, jehněčího nebo křepelek.

Confit de canard - kachní konfit, pomalu pečená nasolená kachní stehna ponořená ve vlastním sádle.

Boeuf Bourguignon - maso po burgundsku - dušené hovězí maso na červeném víně s bylinkami, houbami, mrkví, cibulí a dalším.

Soupe l'oignon - francouzská cibulová polévka, z cibule a hovězího vývaru, zapékaná se sýrem a krutony nebo topinkou z bílého chleba.

Z pokrmů typických pro celou Francii můžeme připomenout oblíbené šneky (des escargots), kteří jsou národní pochoutkou, dále paštiky. A co pochopitelně nesmí chybět u žádného jídla, je sýr. Prezident de Gaulle prý jednou řekl: “Je těžké vládnout v zemi, kde je více jak 400 druhů sýrů.“ Sýrem končí každé hlavní jídlo v poledne i večer. Nejčastěji se zapíjí vínem.

Vyjmenujme si alespoň ty nejznámější:

Proslavený je sýr roquefort neboli rokfór, který dostal název podle městečka  Foquefort-sur-Soulzon. Jde o nejslavnější delikatesu na světě, výrobek, gastronomický zázrak, jehož prvním známým konzumentem byl císař Karel Veliký, později Ludvík XII., Ludvík XIV., Ludvík XV. Camembert pochází z Normandie. Nesmí být prodáván v krabičkách z umělé hmoty. Sever a východ Francie reprezentují Brie. V aplsko savojské oblasti se vyrábí Gruyere (ementál), Reblochon a Tomme de Savoie. Střední Francie je pak typická svými kozími sýry Chévre a dvouplísňovým Bleu d Auvergne.

Počasí ve Francii

Francie má velmi mírné a zároveň příjemné podnebí. Jelikož je však Francie velká země, má celkem čtyři klimatické zóny. První zóna je západní část Francie, kde je oceánské klima, které má vysoký počet deštivých dní. Střed a východ Francie má pro změnu kontinentální klima. V této části Francie jsou chladné zimy a horká léta. 

Jihovýchod Francie má středomořské klima, což znamená, že v této části země jsou horká a suchá léta. Nakonec jsou tady horské části Francie, které mají horské klima, kde jsou vysoké množství srážek, včetně sněhových srážek během zimních měsíců.

Základní komunikační fráze

Dobrý den – bonjour

Dobrý večer – bonsoir

Děkuji – merci

Prosím – s il vous plait

Ano – oui

Ne – non

Promiňte. – Excusez- moi

Hovoříte anglicky? – Parlez-vous anglais?

Nehovořím francouzsky. – Je ne parle par francais.

Kde je...? – Ou est….

Kde jsou toalety? –  Ou sont les toilettes?

Nerozumím. – Je ne comprends pas

Pomozte mi, prosím. – Aidez-moi,s il vous plait

Mám hlad. – J ai faim

Mám žízeň. – J ai soif

Jsem unavený. Je suis fatiqué

Zítra – demain

Dnes – aujourdui.

Důležitá telefonní čísla

První pomoc (SAMU) 15

Hasiči 17

Policie – pohotovostní služba 18

Evropské číslo pohotovostní služby 112

   

Mezinárodní telefonní předvolba do Francie 0033

Velvyslanectví České republiky ve Francii

15, Avenue Charles Floquet 75007 Paris

Tel: +33 (0)1.40.65.13.00. - Fax: +33 (0)1.40.65.13.13. e-mail : paris@embassy.mzv.cz

 

 

Kontakt

METAL - FRUT, spol. s r.o.
Nádražní 674
664 42 Modřice

O Nás

katalog

Tištěný katalog zájezdů
zasíláme zdarma na vaši adresu

Stačí zadat adresu a katalog je na cestě k Vám